Prsteny v prvopočátcích

Tradice zásnubních pásek začala už ve starověkém Egyptě, kde kruh symbolizoval nekonečný cyklus a dírka v něm pak vstupní bránu. Zásnubní prsteny se používaly v dobách Říma, ale tento zvyk se v západním světě oživil až ve 13. století. Římané si dávali zásnubní prsteny, které obsahovaly malý klíček. Romatické povahy věřily, že se jedná o klíč k srdci, ale ve skutečnosti šlo spíše o symboliku klíče k majetku.

Prsteny se navlékají na prsteníček, protože staří Egypťané věřili, že právě tímto prstem procházela žíla, která vedla přímo k srdci (vena amoris). Římané považovali prsten za znak vlastnictví, nikoliv znak lásky. Muž si jím nárokoval vlastnictví své nastávající. Ve 2. století před naším letopočtem Římská žena byla obdarována dvěma prsteny - jedním zlatým, který nosila na veřejnosti a jedním ocelovým, jenž si navlékala při domácích pracech. Darování prstenu před svatbou však nebyla podmínka.

V Evropě se kdysi dávali místo klasických zásnubních prstenů prstýnky s krátkým nápisem, které vyjadřovaly formální slib věřnosti a lásky. V době kolonizace Ameriky muž předal ženě náprstník, který symbolizoval večné společenství. Žena poté odstranila zaplněnou část náprstníku a vytvořila tak prsten. První dobře zkodumentované použití zásnubního prstenu jako takového však pochází až z doby Maxmiliana z Rakouska, o kterém jsme informovali na naší stránce s informacemi o prstenech.